Byť na první pohled přinesla novela § 64, odst. 5) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě (dále jen „ZoA“ či „Zákon“) jen technickou změnu v rozsahu položek, které mohou být vedeny ve jmenném rejstříku, v jejímž důsledku původci přišli o možnost využívat rodné číslo, skutečnost je jiná. Cílem tohoto školení je proto širší pohled na danou problematiku v kontextu rozvoje eGovernmentu se zaměřením na související právní předpisy a povinnosti z nich vyplývající, které musí dotčení původci zohlednit ve svých interních procesech. Jmenný rejstřík se totiž stává základním nástrojem pro zajištění ochrany osobních údajů při výkonu elektronické spisové služby ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Novela totiž především mění způsob práce s osobními údaji a fakticky povyšuje ochranu osobních údajů ve jmenném rejstříku na úroveň, obvyklou při dotazech do základních registrů. Tedy každý dotaz do jmenného rejstříku by měl být adresný, řádně odůvodněný a spojený s konkrétním vlastním či cizím dokumentem. Novela rovněž zavádí povinnost údaje jmenného rejstříku ověřovat (vyhl. č. 259/2012 Sb., § 25) a chránit před neoprávněným zpracováním či zneužitím (vyhl. č. 259/2012 Sb., § 8, odst. 5). Odměnou za plnění těchto povinností je pak zákonné zmocnění ke zpracování poměrně značného rozsahu osobních údajů pro všechny určené původce, vykonávající elektronickou spisovou službu.
Mgr. Vít Cvrček
Zkušený metodik a analytik společnosti GORDIC se zaměřením v oblasti spisové služby.