Jako úřad nebo orgán veřejné správy poskytujete množství informací. Zveřejňujete smlouvy, zápisy, přenosy a záznamy z jednání, rozpočty a další dokumenty, anebo odpovídáte na žádosti o informace. Možná uvažujete o umělé inteligenci k podpoře pracovních postupů. Řada těchto činností přitom vyžaduje zostřený ohled na ochranu osobních údajů a soukromí klientů.

Seminář spojí tyto oblasti (GDPR, registr smluv, infozákon, autorský zákon, nově i zákon o ochraně oznamovatelů a umělou inteligenci) do jednoho praktického pohledu na práci s informacemi. Ukážeme, že GDPR není tajemné zaklínadlo. Doporučíme, jak se vyhnout obvyklým přešlapům a chybám, jejichž důsledkem může být porušení povinností při ochraně osobních údajů a dalších informací. 

Obsah školení:

1. Jednoduchá logika Obecného nařízení (GDPR).

2. Poskytování informací o platech podle novelizace infozákona a GDPR.

3. Zveřejňování smluv v registru a GDPR.

4. Ochrana oznamovatelů (whistleblowig) a GDPR.

5. Zavádění umělé inteligence, požadavky evropského regulátora (EDPB) na její nasazení, přínos v agendě veřejných úřadů, další otazníky AI.

6. Zvláštní kategorie osobních údajů (tzv. citlivé údaje) a jejich zpracování.

7. Specifické případy a kazuistiky při vkládání smluv, poskytování informací, anonymizace a pseudonymizace údajů.

8. Ochrana obchodního tajemství nebo autorského práva při zveřejňování smluv a poskytování informací.

9. Méně obvyklé případy ochrany důvěrných informací a jak s nimi nakládat, dotazy a diskuse

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (ON / GDPR) klade na správce požadavek samostatně vyhodnotit, zda nakládání s osobními údaji je s ním v souladu, umět to kdykoliv doložit a navíc zavést opatření na jejich ochranu přeměřená rizikům. Organizace, jejich vedoucí a pověřenci, musejí mít vlastní schopnost vyhodnocování, musí umět reagovat na žádosti subjektů údajů, na bezpečnostní incidenty, na požadavky dozorového úřadu.

Lektor klade důraz jednak na demystifikaci falešných výkladů a planého strašení osobními údaji, jednak provází výklad celé právní úpravy příklady z praxe a typickými chybami a nedostatky, které při nakládání s osobními údaji v organizacích bývají nejčastější.

Obecné nařízení (GDPR) se vztahuje na všechny správce a zpracovatele osobních údajů, tedy všechny orgány veřejné správy, zřizované organizace, ovládané obchodní společnosti, školy, výzkumné instituce a další.

OSNOVA:

• Právní úprava ochrany osobních údajů, předpisy EU co je Obecné nařízení - GDPR,Zákon o zpracování osobních údajů, odchylky a upřesnění ON. Vady implementace v ČR.
• Hlavní principy a cíl: kroky správce pro zajištění souladu nejen na papíře.
• Časté chyby – rozsah zpracování, vztahy se zpracovateli a servisem, evidence účelů
• Časté chyby – právní tituly, zejména v personální oblasti (zákonnost zpracování), souhlas, smlouva, oprávněný zájem a další právní tituly, zvláštní kategorie OÚ (citlivé údaje)
• Časté chyby – práva subjektů údajů (informace pro SÚ ve formulářích a na webu, žádosti o změny, výmaz, omezení zpracování, export dat, námitka)
• Časté chyby – omezení účelem, minimalizace, přesnost. Kamerové systémy, biometrické vstupní a docházkové systémy,
• Časté chyby – bezpečnost, incidenty
• Časté chyby – vynechání pověřence při rozhodnutí, posouzení vlivu (DPIA),
• Další chyby při typických situacích (poskytování informací, sledování na pracovišti, použití rodných čísel, bezúhonnost, občanské a další průkazy, kopie dokumentů)
• nakládání s údaji v epidemii (o očkování, testování atd.)
• poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím a ochrana osobních údajů (poskytování informací o činnosti orgánů územní samosprávy, zápisy a záznamy zastupitelstev, zveřejňování rozhodnutí orgánů veřejné správy, poskytování informací o platech zaměstnanců veřejné správy),
• pracovněprávní předpisy (sledování zaměstnanců na pracovišti a ve společných prostorách prostřednictvím kamerových systémů se záznamem, sledování e-mailové komunikace zaměstnanců),
• osobní údaje a elektronická komunikace – kamerové systémy, e-mailová komunikace, nevyžádaná obchodní sdělení,
• zpracování údajů podle zvláštních právních předpisů.
  

Cílem kurzu je seznámit účastníky s praktickým uplatněním zákona o svobodném přístupu informací. Vedle podrobného průvodce vyřízením žádosti navrhuje, jak zjednodušit proces poskytování informací ve veřejné správě a dalších subjektech, jak předcházet obsahovým i procesním nástrahám, jak řešit zneužití práva, jak poskytovat audity a analýzy, autorská díla informace o platu nebo jak žádat úhradu nákladů. Vše s aktuální judikaturou.
Poskytne též doporučení k nadstandardním formám zveřejňování a vyjasní jejich právní aspekty (např. zveřejňování zápisů a audiovizuálních záznamů jednání zastupitelstva a rady obce či kraje, realizaci přímého přenosu jednání, zveřejňování smluv, transparentní zveřejňování veřejných zakázek).
Objasní se také vztah Infozákona k zákonu o ochraně osobních údajů, správnímu řádu, přestupkovému zákonu a dalším.

Osnova

• ústavní základy práva na informace a otevřenosti veřejné správy
• systematika otevřenosti veřejné správy (přístup k informacím, otevřenost rozhodování,
• účast veřejnosti, šíření informací, soukromý a veřejný sektor)
• praktické postupy při vyřízení žádosti o informace, předcházení sporům - ochrana před zneužitím zákona , opravné prostředky (stížnost, odvolání, příkaz, přezkum)
• pojmy, důležité prvky, definice (informace, mlčenlivost, neveřejnost, úhrada nákladů)
• vztahy k jiným zákonům
• zvláštní formy přístupu k informacím
• ochrana informací- některé specifické situace (osobní údaje a soukromí, informace o platu a odměně, obchodní tajemství, autorské právo, informace získané od třetích osob a v průběhu kontrol, další omezení práva na informace)
• formát informací a dokumentů, otevřená data
• dotazy účastníků
• řešení modelových případů
   

Cílem je poskytnout odpovědným pracovníkům krajů a obcí (tajemníci, starostové a radní, členové zastupitelstev, tiskoví mluvčí, redaktoři a členové redakčních rad) orientaci v problematice vydávání tištěných časopisů (zpravodajů), publikování na webových stránkách, dalším šíření informací (například internetová či kabelová televize). Seminář předloží podrobný popis právního prostředí, v němž se radniční periodika vydávají, výsledky rozsáhlého průzkumu a srovnání radničních periodik v ČR, dále předloží účastníkům rozsáhlou sadu konkrétních doporučení a forem, jak uplatnit pravidla dobrého periodika a předvede i nejvýraznější příklady dobré a špatné praxe.

Školení je určeno pro úředníky a funkcionáře územních samosprávných celků, dále novináře pracující pro sdělovací prostředky územních samosprávných celků.

Osnova

1) Základní souvislosti radničních periodik

     i) Základní právní zakotvení

     ii) Hlavní funkce radničních periodik

     iii) Tiskový zákon, registrační povinnost, analogie se sdělovacími prostředky veřejné služby

     iv) Právní povinnosti při vydávání periodika

2) Pojmy a principy

       i) Objektivita

      ii) Vyváženost

     iii) Apolitičnost

     iv) Definice klíčových pojmů („politický obsah“, „alternativní sdělení“, „informace o budoucích rozhodnutích“ a další).

3) Praktické formy řešení

       i) Pojetí periodika redaktorské a editorské

      ii) Zařazování alternativních názorů, jejich formy, zapojení do příspěvků (desatero konkrétních pravidel)

     iii) Další formy příspěvků (ankety, rozhovory, souhrnné redakční útvary ad.)

     iv) Postupy při úpravě příspěvků

      v) Příklady dobré a špatné praxe, konkrétní ukázky z mnoha vydávaných periodik

4) Organizační otázky při vydávání radničního periodika

       i) Role zastupitelstva, rady

      ii) Redakční výbor / redakční rada / redakce

     iii) Formální dokumenty: statut redakčního výboru, pravidla pro vydávání periodika, etický kodex periodika 

Cílem semináře je dát praktický návod, jak zveřejňovat smlouvy podle zákona o registru smluv a jak se vyhnout nejčastějším chybám. Do aplikace zákona o registru smluv zasáhla novelizace účinná od roku 2020. MV vydalo nové verze Metodiky – k nápravě chyb při zveřejnění a k tzv. „dočasné amnestii formátu pdf“.

Seminář vedle těchto aktuálních otázek objasní například, jak působí nově přijímaný dodatek smlouvy na zveřejnění dříve přijaté smlouvy, jak aplikovat výjimky z uveřejnění, jak vyložit limit 50 tis. Kč u opakovaného plnění, kumulace jejího předmětu nebo rámcové smlouvy. Dále se zaměřuje na ochranu osobních údajů, obchodního tajemství nebo interních bezpečnostních informací.

Osnova

• Cíl zákona, jeho fungování v kostce
• Kdo zveřejňuje – osobní působnost (fakultativně podle typu semináře)
• Co ve smlouvě nesmí / nemusí být (Výjimky ze zveřejnění informací o smlouvách nebo v nich, ochrana údajů – anonymizace)
•  Co ve smlouvě MUSÍ být
•  Opravy
• Typy a varianty smluv (textový obsah, formát, změny smluv, dodatky, kumulace)
• Vyňaté smlouvy – které v registru být NEMUSEJÍ a dále podle rozsahu diskuse 
• Jak se smlouvy uveřejňují
• Vztah ke zveřejnění smluv podle dalších předpisů (duplicity - zákon o VZ, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů)
• Diskuse